Příspěvky

Na dno jezera dopadaly kužely slunečního světla. Po dně běhaly stíny ať už z mraků, které lehce zakrývaly hřejivou svítící kouli nebo z rybek, jenž se proplouvaly čirou vodou. Na dně zářil bílý štěrk a vše bylo v pohybu. Řasy, podvodní kapradí, sasanky. Tenhle pohled milovala. Ten život, tu energii, šum písku a šplouchání vln. Ta všudy přítomná čistota a otevřený prostor. Dokonalá svoboda, harmonie a hravost. Tenhle pohled přesně zrcadlil celý Asgayin svět. Byla čistá, nevinná, hravá, plná lásky a životní vášně. Mnoho času trávila sama ať už pod vodou nebo na břehu a snila o světě, přátelství a lásce. Avšak kdykoli někdo potřeboval její pomoc, neváhala a pokud to bylo jen trochu možné, pomáhala. Dalo by se říci, že měla opravdu mnoho přátel. Otázkou je, zda to byli skuteční přátelé. Ona si připadala velmi opuštěná. Ano, ostatní z jejího kmene za ní chodili, ale jen, když něco potřebovali. Jakmile něco potřebovala ona, najednou tu nikdo nebyl. Možná to nebyli opravdoví přátelé a možná j
 Ty nemiluješ mne, miluješ iluzi, jakou sis o mně vytvořil.  Když Tvé iluzi neodpovídám, snažíš se mě do ní natlačit.  Čím víc tlačíš, tím víc utíkám.  Čím víc utíkám, tím víc tlačíš.  Už to nezvládám, podvoluji se.  Nemáš ale mě, máš jen tu iluzi za kterou já umírám.
  1. Příběh, který píšeme spolu 5. díl (rozhodli jste, že Mia půjde k Danovi)       „Tady, přede všemi těmi tlejícími mrtvolami, pod vší tou umírající květenou, bych tě rád požádal, jestli bys byla moje přítelkyně.“      Bylo vážně obdivuhodné, že při téhle větě nehnul ani brvou, necukl koutkem úst ani o milimetr. Zatímco Mia se hlasitě uchechtla a teprve pak se snažila neúspěšně nasadit vážnou tvář. Koutky jí však cukaly jak ryba na háčku.      „To se asi nedá odmítnout.“      Opření o strom se mazlili ještě několik desítek minut, když se začalo rychle stmívat.      „Moc rád bych tě teď pozval k sobě domů. Pochopím, když odmítneš. Ale kdybys přijala, přísahám, že nedělám nic, co nebudeš chtít.      Mia nad touhle nabídkou váhala. Právě se cítila velmi zranitelná. Nejen kvůli svým psychickým problémům, ale především už nebyla v blízkosti tolik přitažlivého muže velmi dlouho. Udržet si aspoň trochu nadhledu a racionálního uvažování pro ni byl velký problém. Hormony s ní clouma
  1.Příběh, který píšeme spolu  4. díl (rozhodli jste, že to má Diego pošťouchnout)      Kapela už byla připravená hrát a všichni si stoupli a šli blíž. Diego si stoupl tak, aby viděl na tu okouzlující dudačku, jejíž sledování se nemohl nabažit. Mia stála hned vedle něj a za chvíli ucítila zvláštní vůni, která rozvibrovala celé její tělo. Opět se jí začala klepat kolena a cítila slabost ve všech končetinách, jemně pootočila hlavu a s úlekem jí otočila zpět. Viking! Hučelo jí v uších a snažila se popadnout dech, ale cítila, že v téhle záplavě hormonů s tím moc nenadělá. Naklonila se k Diegovi a pošeptala:      „Já musím na chvilinku na vzduch. V klidu se dívej, všechno je v pohodě, za chvilku se vrátím, slibuju.“      Diego se za ní otočil, ale než stihl cokoli říct, už se prodírala davem ven. Samozřejmě si všiml i toho, proč tak náhle utekla a dostal nápad. Co kdyby se nesnažil přemluvit Miu, ale hodil řeč tady s fešákem?      Tuhle myšlenku nenechal zrát ani vteřinu. Mia už mock
 1. Příběh, který píšeme spolu  3. díl (rozhodli jste, že se má Mia zeptat).      Ležela v posteli na pravém boku, hlavu otočenou směrem k zavřenému oknu a cítila, jak se blíží spánek. Klid a příjemnou únavu však navzdory očekávání opět vystřídal neklid a úzkost. Opět cítila jak jí začíná hučet v uších, srdce bušilo, dech se změlčoval a zrychloval a pak studený závan ve tváři. Naprosto nepopiratelně cítila přítomnost někoho cizího v pokoji, přímo před jejím obličejem. Cítila dotyk na ruce, stisknutí. Vší silou se snažila křičet, otevřít oči, pohnout rukou.      „Jdi pryč, jdi pryč, jdi…“ přestala ho zahánět a na chvíli se vynořila otázka: „Mám se zeptat?“      Mia nakonec sebrala všechnu odvahu a rozhodla se, že už nebude déle čekat, ale postaví se svému démonovi.      „Tak co je? Co ode mě chceš? Proč jsi přišel? Tak mluv!“      Němě křičela vztekem, zatímco cítila, jak hučení v uších sílí, srdce ještě více zrychluje a Baal se přestává držet jen vedle její postele. Dotyk na ru
 1. Příběh, který píšeme spolu  2. díl (rozhodli jste, že Mia pošle Diega na rande)      „Dáme filmový večer?“ lákala Mia Diega k sobě.      „Děsivý sny? Nebo Baal?“ Diego okamžitě prokoukl, že to není běžná žádost, na tohle jí znal příliš dlouho.      „Baal.“      „V poslední době chodí nějak často, nezdá se Ti?“      „Hm… skoro každý den.“      „Kočko, já mám večer rande s jedním fakt sexy Italem. Jestli mě opravdu potřebuješ, tak to zruším, ale narovinu říkám, že budu sexuálně frustrovanej!“      „Neblbni. Nejsem malá holka, nebudeš kvůli mně rušit rande. Jen jsem se zeptala. O nic nejde. Vždyť s Baalem už jsme jako staří dobří přátelé. Takže Ital jo? U-u-u-u!“      „Yes! Taky bys to mohla někdy zkusit. Nezávazně. Od cizího je to vždycky lepší.“      „No tak to nemáš pravdu, ještě nikdo mi to nikdy neudělal tak kvalitně, jako si to udělám já sama.“      „Protože jsi v životě zkusila jen dva a k tomu pěkný trouby!“      „Jasně, tím to bude!“      „Netvař se iron